Fremeni (cz)

Z Herbert's dune

Fremeni jsou potomci tzv. Zensunnitských poutníků, což byli stoupenci odpadlické sekty, která se odvrátila od učení Maomeda někdy v roce 1381 Před Gildou. Zensunnitské náboženství klade důraz na mystičnost a návrat k „cestám otců“. Jejich prvním doloženým vůdcem byl Ali Ben Ohaši, který byl údajně pod velkým vlivem své druhé manželky Nisai. První zmínky o těchto poutnících pocházejí z planety Poritrin, kde žili pohodlným způsobem života a byli ideálním cílem pro různé dobyvatele, od Imperiálních Sardaukařiů (oficiálních vojáků Impéria) až po výpravy vojenských dobrodruhů. Na Poritrinu, ale žili pouze přechodně, neboť tato planety byla jen jednou ze zastávek v jejich putování. Z Poritrinu byli vyhnáni a násilně vláčeni po tisíce let různými světy Impéria a byli považováni za spodinu.

I tak si ale uchovali své náboženství. Jen jeho část se dostala pod značný vliv Bene Gesseritské duchovní školy. Díky tomuto vlivu vznikly tituly Ctihodná matka (šamanka kmene) a sajadína (následovnice Ctihodné matky). Obě funkce mohli zastávat pouze ženy. Na planetě Rossak objevila jedna za sajadín drogu, která vyvolávala „vnitřní hlasy“ (nejspíše přeludy a halucinace vyvolané drogovým opojením). Drogu poté používali Ctihodné matky při svých obřadech a „vnitřní hlasy“ velmi ovlivňovali rozhodování náčelníků zensunnitských kmenů.

Později našli poutníci útočiště na pouštní planetě Arrakis (zde se z nich vyvinuli fremeni a založili mnoho skalních sídlišť – síčů), o které se tehdy v Impériu uvažovalo pouze jako o zvláštním pouštím světě bez jakéhokoliv významu. Až později objevili imperiální kolonizátoři zvláštní účinky tamní rostliny, melanže (prodlužování života) a planeta se stala nejcennějším majetkem Imperátora. Dříve melanž ale objevili fremeni...

Ctihodné matky fremenů poznali v melanži drogu silnějí než látku z Rossaku a používali ji ke svým rituálům. Fremeni našli i zvláštní živočišný druh obývající pouze Arrakis – obří písečné červy. Ten se stal jejich hlavním bohem a fremeni se ho naučili používat jako dopravní prostředek. Vývojové stádium písečného červa, tzv. písečného pstruha (po jeho proměně v červa) využívali k získávání Vody života (žluč červa), nejsilnějšího jedu a zároveň drogy, jaký znali. Ctihodné matky dokázali přeměnit Vodu života ze smrtícího jedu na velmi silnou drogu, po jejímž požití upadali fremeni do sexuálních orgií. Byly známi i případy obětování lidských obětí písečnému červu (Shai-Huludovi, stařešinovi pouště) Na Arrakis se fremeni dostali pod větší vliv Bene Gesseritu, jehož misionářské snahy zde slivili úspěch. Podařilo se jim mezi fremenské obyvatelstvo dostat Legendu o Lisánu al' Gharibovi, spasiteli, který vyvede fremeny do ráje. Samozřejmě, původně měla legenda sloužit jen pro potřeby Sesterstva.

Fremeni se vždy snažili vypudit Imperiální kolonizátory ze „své“ planety (například Harkonneny). Ale za během krátké vlády rodu Atreidů (10191 G.) se jejich přístup změnil. Malé fremenské oddíly údajně bojovali při útoku Harkonnenů na Arrakis na straně tehdejšího atreidského vévody Leta Atreida. Harkonnenové ale zvítězili, vévoda byl zabit a fremeni se stáhli zpět do pouště...

Největší moc fremenů

Nevrátili se ale sami. Do síče Tabr s fremenským oddílem dorazili i dva uprchlíci: Lady Jessica, konkubína Leta Atreida, a Paul Atreides, syn mrtvého vévody Leta Atreida. A právě Paul rozputal události, které vedly k tzv. Arrakiské revoluci. Během ní vznikl úderný oddíl speciálních jednotek, Fedajkinů (byli fanaticky oddaní Paulovi Atreidovi). Fremeny vedl Paul Atreides prohlášený za Lisána al' Ghariba. Fremeni v závěru revoluce (10193 G.) zvítězili v bitvě na Arrakénské planině nad sardaukarskými vojáky Imperátora Shaddama IV. Corrina.

Pak nastoupil Paul na Trůn Zlatého Lva jako Padišáh Imperátor Paul Atreides I. a stal se vládcem všech fremenů. Sídlo Imperátora se přemístilo z Kaitanu na Arrakis. Během jeho vlády proběhl tzv. Fremenský džihád. Bojové jednotky fremenů útočily na zbytky staré Imperiální armády a dobívaly planetární systémy, které podřizovali vládě Paula Atreida I. Podle jednoho ze záznamů fremenská vojska zabila 61 miliard lidí, sterilizovali 90 planet, úplně demoralizovala 500 dalších planet a zničila stoupence asi 40 náboženství. Období fremenského vlivu ale zažilo velkou ránu roku 10205 G.

Toho roku odešel Imperátor Paul Atreides I. dobrovolně do pouště zemřít jako slepec (byl zraněn při spiknutí). Zanechal po sobě dvě děti. Dceru Ghanimu a syna Leta Atreida II, kteří se narodili den před jeho odchodem do pouště. Jejich matka, fremenka Chani zemřela při porodu. Fremenské kmeny přísahali regentce Alii Atreidové, Paulově sestře, že budou obě děti chránit a vychovají z nich řádně fremeny.

Během despotické vlády regentky Alie se některé fremenské kmeny odvážili k povstání a došlo i k několika srážkám s Imperiální, neboli atreidskou armádou. Alie Atreidová se snažila zmenšit moc Fedajkinů a tak dala většinu z nich přeložit na posádky na vzdálených planetách. Až v roce 10214 byla Alie svržena a na trůn nastoupil devítiletý Paulův syn Leto Atreides II. (Během vlády Paula Atreida a na začátku vlády Leta II. Atreida dosáhli fremeni svého rozmachu. Poté se jejich moc, za přispění Leta II. už jen zmenšovala)

Nezastavitelný úpadek

Po převzetí začal Leto II. organizovat novou armádní složku. Spojením výcviku Fedajkinů a Sardaukarů vznikly oddíly [[Rybí Mluvčí|Rybích Mluvčí[[ (byli tvořeny ženskými příslušnicemi), které později úplně nahradili celou imperiální armádu. Nutno podotknout, že Leto II., který byl nazýván Božský Imperátor nebo Tyran, měl času dost, neboť žil v symbióze s písečným červem a tak vládl přes 3500 let.

Během vlády Božského Imperátora se Arrakis působením ekologické transformace změnila na zelenou planetu plnou vody. Melanž zmizela a jediné sklady Leto II., který tak ovládal [[Vesmírná Gilda|Gildu[[ a tím moc v celém Impériu. Potomci fremenů žili v pohodlných vesnicích a vyvinuli se v tzv. Muzejní fremeny. Ti byli pouze turistickou atrakcí, protože napodobovali rituály svých předků a neměli žádné funkce v Imperiální armádě. Stále ale museli naslouchat příkazům Leta II. a bez jeho svolení například nesměli vycházet ze svých vesnicí do okolních měst.

Vláda Božského Imperátora postupně přešla v absolutistický systém. Leto II. zrušil Landsraad a jen málo velkorodů přežilo jeho vládu.

Leto II. byl zabit spiknutím a na trůn už nenastoupil žádný vládce. Jeho smrtí vymřel rod Atreidů po meči, ale zbývala ještě dcera potomka Ghanimy. Ta měla děti a ti se rozšířili do celého vesmíru. Impérium se oficiálně rozpadlo, ale vazby mezi frakcemi stále existovali. Landsraad byl znovu svolán, ale už neměl téměř žádnou moc. Rybí mluvčí se vzdali svých nároků a věnovali se svým rituálům na vzývání ducha mrtvého Leta II. Bene Gesserit sestavil armádu a získal velkou moc, stejně jako Vesmírná Gilda, Iks a Bene Tleilax. Planeta Arrakis se postupem času změnila zpět na pouštní planetu a poskytovala opět melanž. Byla ale jen druhořadým zdrojem, protože Bene Tleilaxu se podařilo vyrobit umělou náhražku a Arrakis nebyla již tak důležitá.

Pro další příběh je nutno říci něco o Rozptylu. Po smrti Leta II. nebyli lidé schopni zorganizovat další výrobu, aby uživila obyvatele bývalého Impéria. Proto velké masy lidí odcházeli do neznámého vesmíru, odkud se po několika stoletích začali vracet. Jednou frakcí, která se vrátila, byli i Ctěné Matre.

Zničení fremenů

Ctěné Matre po svém příchodu začali bojovat s Bene Gesseritem o celkovou dominanci. Arrakis byla oficiálně v držení kněží Rozděleného Boha (víra v převtělení Leta II.), což byli potomci fremenů, ale jistý vliv zde měl i Bene Gesserit. Později zde umístil i své vojenské síly. Z tohoto důvodu Ctěné Matre atomovými zbraněmi celou planetu Arrakis zničili natolik, že z ní zbyla jen koule popelu a roztaveného kamene. Tím zanikla i většina církve Rozděleného Boha a drtivá část jejích kněží, potomků fremenů. Spolu s nimi zahynul na Arrakis i jeden z Atreidů, Nejvyšší bašár Bene Gesseritu Miles Teg. Zničení Arrakis je považováno za zničení fremenského národa.